Mamila

Jestli chcete podpořit občanské sdružení Mamila a jeho aktivity, budeme vděční za Váš příspěvek na účet:
2200344827/2010 (FIO banka)
IBAN: CZ9520100000002200344827
BIC kód/SWIFT: FIOBCZPP

Mamila SK

Mamila SK

Mamila CZ

Mamila CZ

Deset kroků k úspěšnému kojení

10 kroků pro úspěšné kojení v rámci BFHI s komentáři z knihy dr. Jacka Newmana:

1. Nemocnice by měla mít stanoveny postupy při kojení, které jsou konzistentní, zahrnují 10 bodů (BFHI) a se kterými je seznámen veškerý personál.

Co by mělo být přednější? A přece mnoho nemocnic, které mají stanoveny postupy pro nejjednodušší úkony, nepovažuje kojení za natolik důležité, aby zaručily standardní postup. Toto často vede k tomu, že matka dostává odlišné informace od sestry, lékaře i dietní sestry, kteří s ní přichází do kontaktu.

2. Veškerý personál, který přichází do styku s těhotnými ženami a matkami by měl být vyškolen, aby postupy při kojení uplatňoval v praxi.

Nemá smysl stanovovat postupy, pokud se neprovádějí. Tento je nejtěžší ze všech kroků, protože vyškolit personál stojí peníze. Týká se to i lékařů. Je typické, že lékaři nemají zájem účastnit se seminářů o kojení. Největší problém je ve změně postojů. Naneštěstí mnoho členů personálu je přesvědčeno, že by bylo nejlepší, kdyby každá matka krmila dítě umělým mlékem, protože jim to ušetří spoustu práce a problémů. Jiní nejsou ochotni uvěřit, že informace, které dosud podávali a způsob, jakým se po mnoho let zabývali kojením, ve skutečnosti nadělali více škody než užitku.

3. Všechny těhotné ženy třeba informovat o výhodách kojení a o základních postupech při kojení.

Toto umožňuje ženám udělat informované rozhodnutí. Ženám by se neměly dávat ani by neměly být dostupné, žádné vzorky umělého mléka ani žádné "vzdělávací" materiály od firem vyrábějících umělou výživu. Neměly by se konat žádné skupinové přednášky zaměřené na krmení umělou výživou.

4. Matkám třeba pomoci začít s kojením do 30 minut po porodu nebo alespoň umožnit matce a dítěti vzájemný kontakt kůže na kůží do půlhodiny po porodu.

Ve skutečnosti není vždy možné, aby se dítě kojilo, ale bezprostřední brzký kontakt zvyšuje pravděpodobnost budoucího úspěchu. Toto je vhodné pro většinu matek a dětí a neměl by být problém zavést tento bod s výjimkou situace, kdy je matka nebo dítě velmi nemocné. Je zavedených příliš mnoho nesprávných důvodů na separaci matek a dětí.

5. Ukázat matkám, jak správně kojit a naučit je, jak si udržet tvorbu mléka, i když musí být od dítěte dočasně odloučené.

Pokud je matka oddělena od svého dítěte, měla by dostat pomoc hned, jak se dá, aby si začala pro dítě odstříkávat mléko. Toto se často nedělá. Důraz je kladen na nemoc dítěte a kojení se nezdá být důležité. Ale pokud je dítě nemocné, matčino mléko je důležitější než kdy jindy!

6. Kojení novorozenci by neměly být dokrmováni, pouze pokud je na to lékařský důvod.

Naneštěstí, znalost kojení v praxi ze strany lékařského a sesterského personálu je často tak nedostačující, že se dokrmování uskutečňuje, i když na to není vůbec žádný důvod.Když se zdá, že si problém vyžaduje dokrmování, často se vyřeší, když personál pomůže matce s technikou kojení. Více důrazu na školení.

7. Matka a dítě by měly být spolu v rámci systému rooming-in.

Rooming-in znamená neustálý společný pobyt matky a dítěte na pokoji 24 hodin denně.Personál nedělá matce nebo dítěti „laskavost“ tím, že je na noc oddělí, aby "nechal matku pospat si". Když zůstanou spolu, pomáhá jim to "sladit se" navzájem, pomáhá matce učit se rozeznávat signály dítěte a snižuje riziko nalití prsů a pozdější problémy s množstvím mléka.

8. Třeba podporovat kojení podle potřeby dítěte.

Miminka by měla být krmena podle svých potřeb, ne podle nějaké schématu. Děti se vzácně dobře krmí podle schématu. Kromě toho je třeba si uvědomit, že slovo kojení znamená "krmit se na prsu", a ne jen "být na prsu". Je třeba, aby personál byl schopen ukázat matce, jak zjistí, kdy dítě dostává mléko. Ano, více školení.

9. Kojeným dětem nedávat žádné dudlíky, láhve, kloboučky.

I když je třeba dokrmování, což se stává zřídka, téměř nikdy není nezbytné použít láhev.Dokrmování se může uskutečnit laktační pomůckou (přednostní metoda), skleničkou, po prstě a množstvím dalších metod, bez použití lahve. Dudlík téměř nikdy není nutný, pokud se dítě dobře kojí.

10. Třeba podporovat zakládání podpůrných skupin mimo nemocnice a zajistit, aby matky byly před propuštěním z nemocnice o nich informovány.

Jelikož jsme ztratili celou generaci nebo i více zkušených kojících babiček, které svým dcerám radily při kojení, musí být dostupná jiná forma pomoci. Mohou to udělat poradkyně při kojení, duly nebo sestry obvodních lékařů, ale informace musí být shodné a každá matka potřebuje co nejdříve podrobné další sledování. Je smutné, že často nejméně kvalifikovaným na poskytnutí této podpory a dalšího sledování je lékař, přestože jsou i výjimky.

Publikováno v: dr. Jack Newman 's Guide to Breastfeeding (přeloženo s laskavým svolením autora)

Autor: Jack Newman, MD, FRCPC 2004

Volně přeloženo: z materiálů občanského sdružení Mamila, 2013

Tento materiál se může kopírovat a šířit bez předchozího dovolení s podmínkou, že není použit v žádném kontextu, který by porušoval Kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka.

Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka

Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (dále jen "kodex") představuje tu nejdůležitější ochranu kojení. Kojení je do velké míry ovlivňováno vzory, které maminky působí ze všech stran. Reklama je velmi silným kulturním vlivem, působícím na chování člověka. V kultuře, ve které je model či kulturní vzorec kojení z předchozích generací oslaben až v podstatě chybí úplně (jak je to ve většině "civilizovaných" zemí), má reklama na umělé mléko o to větší vliv, protože nabízí model krmení našich dětí. Tento model je odlišný od toho správného modelu - modelu kojení, a nahrazuje ho, čímž mění kulturu kojení na kulturu krmení z láhve. Poskytuje tak široké populaci představu, že normálně se chovají ty děti, které jsou krmeny umělým mlékem, protože "lépe spí, jsou klidnější atd. ...". I proto má dodržování kodexu smysl i ve vyspělých zemích.

Je prokázáno, že reklama (marketing) na umělou výživu negativně ovlivňuje snahu matek kojit. Reklama na náhrady mateřského mléka je proto zakázána (analogicky jako reklama na alkohol či cigarety). Náhradami mateřského mléka se myslí všechny přípravky umělé výživy (umělé mléko, formule) určené pro novorozence, kojence a batolata jakéhokoliv věku, a to i následné přípravky umělé výživy a jiné výživy pro kojence po 4. či 6. měsíci věku, jiné mléčné výrobky, čaje, kaše a džusy pro kojence a batolata, jiná jídla, nápoje a výrobky určené k pití z láhve a následné doplňkové přípravky, když jsou používány jako částečná či úplná náhrada mateřského mléka bez ohledu na věk dítěte. Do kategorie náhrad mateřského mléka pro účely kodexu spadají také: a) kojenecké láhve a dudlíky na láhve i samostatné dudlíky b) příkrmy, jídla a nápoje pro děti při zavádění tuhé stravy, jako jsou čaje, kaše, džusy, zeleninové, ovocné, maso-zeleninové a jiné příkrmy, které jsou vyráběny jako doplňkové či následné přípravky vedle kojení či umělé výživě v jakémkoliv věku dítěte.

Nekojení stojí stát množství finančních prostředků. Nekojení zvyšuje nemocnost i obezitu dětí. Kojení je totiž jeden z nejlepších nástrojů preventivní medicíny. Stát vynakládá nemalé prostředky na boj proti obezitě či rakovině prsu - podpora kojení jako prevence těchto dvou problémů je významným prvkem takové snahy. Tuto snahu významně ovlivňuje právě reklama na umělou výživu. Krmení miminek umělou výživou zvyšuje riziko několika chorob dítěte i matky: nekojené děti mají vyšší riziko zánětu středního ucha, vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu, diabetu I a II., Astmatu, obezity, alergií, gastroenteritidy a při předčasně narozených dětech nekrotizující enterokolitidy. Čtyři z jmenovaných faktorů jsou rizikem pro arteriosklerózu, což je jedna z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Matky, které nekojí, mají vyšší riziko: rakoviny prsu, endometria, osteoporózy či diabetu II. Kojené děti by státu na zdravotní péči ušetřili množství finančních prostředků. Například ve Velké Británii by 1-procentní nárůst kojených dětí ušetřil každý rok půl milionu liber. Pokud je dítě výlučně kojeno do šesti měsíců, ušetří se v USA na zdravotní péči 1400 dolarů na jedno dítě. Pokud by se v USA dostalo kojení na doporučenou úroveň šesti měsíců výlučného kojení, ušetřilo by se ročně 3, 6 miliardy dolarů.

Současný stav v ČR
Nedostatky v současné legislativě, jsou především v tom, že ač Česká republika kodex přijala, tak chybí právní vymahatelnost. Z tohoto důvodu je dodržování kodexu pouze na úrovni morální odpovědnosti nikoliv právní vymahatelnosti. Česká republika přijala do svého zákoníků některá opatření (zákon 138/2002 Sb, § 5d-f Potraviny a kojenecká výživa, vyhláška 54/2004 Sb, §6-Označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí), ale stále není možné, postihnout celou řadu činností, které jsou v rozporu s kodexem. Tato skutečnost ovlivňuje současný stav v ČR (všechny popsané body jsou v rozporu s kodexem) : 1) reklamují se výrobky umělé výživy 2) časopisy pro matky jsou plné reklam na umělé mléko, dudlíky, láhve, reklamy na umělé mléko se objevují i v časopisech pro děti 3) reklamy na umělé mléko, dudlíky, láhve jsou na internetových portálech pro rodiče, v televizi i v čekárnách pediatrů, gynekologů, v porodnicích, v nemocnicích, v lékárnách, v letácích hypermarketů a obchodů - a jsou zaměřeny na matky (což odporuje záměru kodexu) 4) matky u gynekologů a v porodnicích dostávají balíčky ("klinikboxy" a jiné), ve kterých jsou letáky na různé výrobky, které jsou zakázané kodexem a zároveň poskytují své údaje, které firmám umožňují zasílat jim vzorky umělého mléka a pod. 5) firmy vyrábějící umělá mléka sponzorují lékařské kongresy a konference rozličných zdravotnických pracovníků, mají na nich své propagační stánky, dávají lékařům své propagační materiály, plakáty, dárkové předměty (hodiny, kalendáře, pera, atd..), zveřejňují reklamu v lékařských časopisech a pod . Reklama umělé výživy spolu s nedostatečnými znalostmi v oblasti kojení způsobuje, že většina dětí dostane umělou výživu již v porodnici v prvních dnech života a spojení těchto dvou skutečností (reklamy a doporučení umělé výživy zdravotníky) způsobuje, že již v prvním měsíci se velká skupina dětí sekává s náhradou mateřského mléko a to i přesto, že maminky své děti původně kojit zamýšleli.

Principy kodexu byly začleněny do mezinárodních dohod jako např.. Deklarace Innocenti, některé jeho části byly převzaty do direktiv Evropské unie. Prostřednictvím EU direktiv lze principy kodexu přenést i do zákonů členských zemí EU i zemí aspirujících na členství v EU.

Plné znění kodexu najdete zde: https://www.who.int/nutrition/publications/code_english.pdf, ke kterému nerozlučně patří i všechna následná rozhodnutí WHA (https://www.babymilkaction.org/regs/thecode.html). Kodex představuje "minimální požadavky" na ochranu zdraví malých dětí a má být do legislativy implementován "v plném rozsahu". "Cíl kodexu je přispět k poskytnutí bezpečné a přiměřené výživy kojenců a batolat tím, že bude chránit a propagovat kojení, a tím, že zajistí řádné užívání náhrad mateřského mléka tam, kde je to nezbytné, na základě přiměřených informací a prostřednictvím vhodného marketingu a distribuce. "

Umělá výživa je jen vzdálenou náhradou mateřského mléka, protože neobsahuje stovky výjimečných látek obsažených v mateřském mléce. Stejně tak jako léčiva i podávání umělé výživy sebou nese celou řadu rizik. Při doporučení umělé výživy je třeba zvážit tato rizika podobně jako při indikaci léků. Podle Úmluvy o právech dítěte má kojení důležitou roli pro zajištění práva dítěte na nejlepší možný zdravotní stav. Toto právo chrání Mezinárodní předpis marketingu náhrad mateřského mléka, který vypracovali experti WHO a během schvalování s nimi souhlasili i výrobci umělého mléka. Podle kodexu mimo jiné výrobci nebo distributoři nesmějí propagovat výrobky, které jsou jeho předmětem. To znamená nejen umělá mléka pro děti do šesti měsíců, ale i: tzv.. pokračovací mléka, láhve, dudlíky, kojenecké vody, dětské džusy, čaje, roztoky glukózy, obilné kaše a pod., pokud jsou tyto propagovány pro použití u dětí mladších šesti měsíců nebo prezentovány jako vhodná náhrada mateřského mléka u dětí starších šesti měsíců. Žádné potraviny určené pro děti nesmí být propagovány způsobem, který by mohl ohrozit úspěšnost kojení. Kodex nezakazuje tyto potraviny vyrábět. Základní zásady používání kodexu v praxi:

  1. Nepropagovat umělou výživu a ostatní výrobky v čekárnách, na chodbách a ve zdravotnických zařízeních jako takových
  2. Nerozdávají vzorky umělé výživy
  3. Nedoporučit konkrétní značku umělé výživy
  4. Nepřijímat žádné dary od firemních reprezentantů
  5. Neumožní kontakt s matkami ani formou tzv.. klinikboxů v porodnicích
  6. Neúčastnit se konferencí, kongresů či jiných akcí, které sponzorují firmy vyrábějící umělou výživu
  7. Informace o umělé výživě získávat výhradně z vědeckých zdrojů a o umělé výživě šířit jedině takto získané informace

Představy o umělé výživě jsou do značné míry ovlivněny jejím marketingem, což je jednou z hlavních příčin předčasného ukončení kojení. Marketing umělé výživy se nás snaží přesvědčit o tom, že je v některých situacích nenahraditelná. Často se zapomíná na to, že pokud je dokrmování medicínsky indikováno, umělá výživa není první ani nejlepší volbou.

Poradkyně při kojení dodržují kodex v plném rozsahu.