Zrození Matyho

Můj porodní příběh aneb, jak změna porodnice, může být prospěšná.

Ačkoliv už to je několik měsíců, stále v sobě vnímám spoustu pocitů a dojmů, ať už z náročnějšího těhotenství, kdy jsem nabrala 20 kg a horké letní měsíce mi též nepřidaly, tak i z toho rychlého, ale krásného porodu. A jsem moc šťastná, že toho našeho malého prince mezi sebou máme…

Ještě dodám, že tento můj druhý porod, proběhl v jiné porodnici, než první, né tak přirozený porod a jsem moc ráda, že tomu tak bylo.

A teď už k porodu...

Už několik týdnů jsem se cítila trochu jinak a v posledních třech dnech už jsem si byla jistá, že miminko přijde na svět brzy.

V té noci mi minutu před půlnocí praskla voda a my jen stihli rychle zavolat Andreu a partnerovu mamku, aby hlídala starší dceru, a už jsme frčeli do Trutnovské porodnice. Cesta byla náročná, museli jsme i zastavit, když jsem potřebovala zvracet, ale do porodnice jsme to naštěstí stihli. Všichni, včetně Andrejky, kterou jsem si přála mít u porodu, byli naprosto úžasní a já s čistým svědomím můžu říct, že je Trutnovská porodnice číslo jedna z okolních porodnic… Každopádně další průběh byl už plný hodně bolestivých kontrakcí, ale já vnímala jen sebe a miminko. Moc mi pomohla porodní asistentka, převážně se správným dycháním. Andy byla také skvělá. Provázela mě celým porodem, pomoc přicházela přesně ve chvílích, kdy byla potřeba. Jsem si jistá, že bez ní, by porod trval mnohem déle a průběh by byl třeba i náročnější.. a samozřejmě nesmím zapomenout na tatínka :D Ten se staral o všudypřítomnou dobrou nálad :) ... I tak jsem byla neuvěřitelně vyčerpaná a hlavou se mi honilo, že už to nezvládnu, že to vzdám. Ale nevzdala a prala se, co mi síly stačili. Velká úleva přišla při bylinné napářce a moc mi pomohla i teplá voda ve vaně. Další průběh už byl velmi rychlý. Bez léků na bolest, bez jakýchkoliv nepřirozených věcí, co podle mě k porodu nepatří, jsme se nakonec dočkali krásného chlapečka, který mi opět mění život, už od jeho prvního nádechu.

Byl to nezapomenutelný pocit, mít ho pak jen u sebe a vědět, že tak už to bude napořád. Ještě jednou velké díky, Andrejko!