Spíme spolu

Odjakživa spali mláďata se samicí, nebo i se samcem.

U zvířat nám to přijde hezké, tak normální a v pořádku, přímo rozkošné.

   

         

          

U zvířat je důležité společné spaní (stejně jako kojení) pro přežití - samice dikáže své mládě včas nakojit, ohřát ho, zachránit ho před predátorem. 

 

U lidských mláďat se často vyskytuje separace – matka spí „někde“ a dítě spí jinde. (jiná postel, jiná místnost).

  

Přitom lidské mládě dává stejné známky, že potřebuje „s někým být“, být s matkou /otcem/ v kontaktu, cítit teplo, klid a bezpečí.

 

 

 

 

 

 

 

 

Společné spaní v praxi

Jsou určitá pravidla pro společné spaní:

1. Žena i miminko spí na jedné podložce
2. Žena i miminko mají dostatek místa ke spaní
3. Miminko spí na zádech
4. Použijte zábranu na postel, prevence pádu

Nevhodné:

1. Nesmí být osoba pod vlivem návykové látky
2. Nadměrná únava jednoho z rodičů
3. Zvířata v posteli
4. Pokud užíváte léky ovlivňující spánek

   

 

 

 

 

 

 

 

Můj příběh

Když se narodil syn, první měsíce spal občasně v postýlce. I když jsem dostávala rady typu: „musí spát ve své postýlce“, „musí spát sám“, „přece ho nebudeš rozmazlovat“, „nikdy se ho nezbavíš“, „MUSÍŠ ho naučit usínat samotného“.
Povely to byly hezké, ale naše dítě podle něj vůbec nefungovalo. 

V noci, když se nakojil, tak jsem ho dala do postýlky, a za chvíli jsem ho už plačícího brala k sobě. Vždy byl pro mě spánek důležitý. Tak jsem si ho nechala v posteli, a spala jsem s ním. A tím mi ukázal, že když budeme spát spolu, nebudu vynakládat tolik námahy (vstát, probrat se, vybrat z postýlky, nakojit, počkat, než usne, dát do postýlky – dnes považuji toto všechno jako zbytečné). Viděla jsem ty výhody společného spaní

• nemusela jsem k němu vstávat
• nemusela jsem uspávat na víc krát
• méně plakal (v počtu minut), a tím nebyl ve stresu
• on byl klidnější a já vlastně také
• hned jsem ho měla vedle sebe, takže když se probudil, v pár vteřinách se přisál a kojil se
• často jsem se neprobudila úplně, jen jsem ho nasměrovala k prsu, a on se přisál, a já po pár minutách zaspala
• cítila jsem se daleko víc vyspaná a odpočinutá, než když jsem k němu musela vstávat.

O několik let později se narodila dcera, se kterou jsem spala od začátku, automaticky.

 

Kde se o společném spaní mluví:

S termínem „společné spaní“ jsem se setkala později na kurzu pro laktační poradkyně u Mamila o.z. . Potvrdilo se mi, co mně naučily naše děti: že společné spaní je nejen v pořádku, ale potřebné jak pro ženu tak dítě.

Mamila.cz:    https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/dojcenie-a/spolocne-spanie/    

 

V roce 2019 jsem se účastnila sympozia s prof. Jamesem McKennou, biologickým antropologem, který se zaměřuje na dětský spánek. Měla jsem mnoho „aha momentů“, kdy jsem si uvědomovala, že společné spaní je důležité nejen pro péči o naše děti, ale i pro jejich psychické a fyzické zdraví a imunitní systém do budoucna.

Prosimspinkej.cz:    https://www.prosimspinkej.cz/mela-vedet-spanku-deti-pred-prvnim-porodem/

 

Závěr

Stejně tak, jak se používá u nošení dětí a kojení „Až uzraje-odpadne“…. Ve společném spaní to funguje úplně stejně.

Až přijde správný čas, a dítě dozraje natolik, aby se osamostatnilo, začne usínat, či spát samo.

 

 

 

 

 

Doporučuji knihu:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Otázky a odpovědi?

Jaký máte názor na společné spaní?

Zkusili jste to někdy?

V čem vidíte jeho výhody?

Jak vám to fungovalo?

 

Z lásky k porodu a kojení

Zdroj foto použité v článku z internetu.